 |
| Návrat na "Informace ze zahraničí" | |
|
U článku z letošní
světové výstavy mě napadlo přiblížit vám světové výstavy
a jejich vítěze více. Světovou výstavu pořádá FCI každý
rok v jiné členské zemi a o její organizaci je podobný zájem
jako o olympijské hry či světová mistrovství ve sportu. Za
posledních patnáct let jsem měla možnost 6x tuto výstavu navštívit
a úroveň byla různá jak do připravenosti, účasti tak i do
kvality předváděných psů. Ale koná-li se výstava v Evropě,
sjede se tam obvykle velká část momentální chovatelské špičky
a chovatelé i majitelé zkouší své štěstí. Problém je v tom,
že nominovaní rozhodčí semtam méně hledí skutečně jen na
psy a více na vystavovatele. Vědí, že titul Světový vítěz je
právem ceněn více než všechny ostatní a zvyšuje nejen cenu
psa či feny, ale především odchovů poctěného chovatele. Tak někdy
nelze než žasnout nad světovými vítězi. O tom se nakonec mohli
přesvědčit i pamětníci u nás pořádané světové výstavy v roce
1990 na vlastní oči. Pískání u jednoho z kruhů možná zní
v uších rozhodčího, kterému patřilo, dodnes. I na ostatních
„světovkách„ mnohdy korona žasla nad těmi vyvolenými.
Nejinak tomu bylo i letos. I když nutno přiznat, že častěji
jsou tituly zadávány skutečně vynikajícím představitelům
plemene. Někteří „světoví
vítězové“ přišli ke svému titulu právem a po zaslouženém
boji, jiní snadno – kromě „známosti“ především díky
absenci konkurence. Tak například dostal nejvyšší titul
hladkosrstý králičí jezevčík – pes v roce 1990 v Brně,
kdy byl jediným, byť slušným psem ve svém plemeni. Jindy je na
výstavě málo jezevčíků proto, že se koná na místě, kde
jezevčíci prakticky „nežijí“ a které je příliš vzdálené
i pro většinu evropských chovatelů (kupříkladu rok 1999 –
Mexiko). Tak se výrazně mění
i počty vystavovaných psů, jak celkově (1990, Brno – 12000 psů,
2000,– Miláno - 15 200, 2001, Porto – 7250), tak i specielně
jezevčíků (Brno – 639, Miláno – 693, Porto – 284). Pořadí
vystavovaných plemen jezevčíků (co do počtu přihlášených)
odráží v podstatě jejich chovatelskou oblibu a mění se
spolu s ní (1990, Brno – drsnosrstí standard, hladkosrstí
standard, dlouhosrstí standardní, dlouh. trpasličí, drs.trpasličí,
dlouh.králičí, hlad.trpasličí, drs.králičí a hl.králičí.
2000, Miláno – drsnosrstí standardní, hladkosrstí standardní,
drs.trpasličí, dlouhosrstí standardní, hladkosrstí trpasličí,
dlouhosrstí trpasličí, drsnosrstí králičí, hladkosrstí králičí
a dlouhosrstí králičí). Světová výstava
má v podstatě kromě vítězství v plemeni, skupině a
BIS, jen čtyři skutečně prestižní tituly a těmi jsou světový
vítěz mladých a dospělých, vždy pro psa i pro fenu. Žádný Více-Weltsieger
– res.Světový vítěz se zde nezadává, druhý pes a fena
dostanou res.CACIB, ty ale v rodokmenech jejich potomků nehrají
vyšší roli než r.CACIB z kterékoli „obyčejné“ výstavy.
(Navíc naprostá většina států do průkazů štěňat uvádí
jen celé šampionáty, nikoli čekatelství k nim, jimiž jsou
i celé CACIBy a těmi reservními se nezabývá vůbec). Brno
hostilo světovou výstavu za posledních 40 let již dvakrát,
naposledy právě v roce 1990. V současnosti jsou ovšem
nároky kladené na pořadatelství takto významných výstav tak
vysoké, že si skutečně nedovedu představit, které české výstaviště
by je dokázalo splnit. Kde všude se světové výstavy v posledních
patnácti letech konaly? V roce 1985 hostil světovku nizozemský
Amsterodam, 1986 rakouský Tulln, 1987 izraelský Tel Aviv, 1988
byla světová výstava v Peru, 1989 v dánské Kodani
(Nejkrásnějším psem výstavy se zde stal malý hrubosrstý vendéeský
basset Chouan Gimlit a nadchl mne tak, že jsem si o rok později od
jeho chovatelů a majitelů přivezla první fenu tohoto plemene do
tehdejšího Československa. Dnes je Gejmy 11 let a její rod se v Čechách
rozrostl na téměř 150 jedinců. BOBy a občas i BOGy nyní získávají
nejčastěji její vnoučata po Int.Champ.Kalokagathia INDEPENDENT
IWEN a ICh.Kalokagathia KAROLINE-KAY.). V roce 1990 to bylo již
zmiňované Brno, 1991 německý Dortmund, 1992 španělská
Valencie, 1993 Buenos Aires (Argentina), 1994 švýcarský Bern,
1995 belgický Brusel, 1996 Vídeň, 1997 San Juan v Portoriku,
1998 finské Helsinki (zde získal nejvyšší titul český krátkosrstý
ohař LORD Tergy ing.Krejzkové), 1999 Mexico, 2000 italské Miláno
a letos portugalské Porto. Občas
dojde i k nedorozuměním a tak dosud je v Německu
prezentován jako světový vítěz z roku 1990 (Brno)
drsnosrstý standardní pes POLLUX v.Tannenbruch (Vítěz své třídy),
přestože právoplatný titul dostal dánský KACTUS v.d.Havestand
(u toho je uváděn také). Pravděpodobně nějaký administrativní
nedostatek, dnes již těžko říci zda vinou personálu či rozhodčího. V přiloženém
seznamu najdete jezevčíky, kteří se titulem „Světový vítěz„
honosí, u některých z nich i fotografie, které bohužel někdy
ilustrují i tu horší stránku posuzování. S podtrženými
jmény se můžete setkat i v rodokmenech u nás žijících
jezevčíků. Z přehledu je zřejmé, že nejúspěšnější sběratelkou těchto prestižních titulů je paní Daniela Giannini z Itálie. 17 světových vítězství je skutečně úctyhodných i když je fakt, že chová na ohromném množství fen a kromě mimořádných zvířat pro výstavy má ve svém chovu i jedince průměrné. 13 světových vítězů v chovu paní Ursuly Puff v.d.Humboldtruh (+ 4 pro manžela chovatelky a jeho chov Puff´s) je také ohromující počet. Následují drsnosrstí králičí jezevčíci „v.Franzkenpatt„ Němce Hermanna Meyera s 12 tituly (poslední vrhy odchoval v roce 1995), na nichž je sympatické, že jde o jediné plemeno, zatímco Canterany vítězí ve všech rázech dlouhosrstých a v malých rázech drsnosrstých. Humboldtruh jsou dlouhosrstí trpasličí a králičí, zatímco pan Puff chová drsnosrsté miniatury. Šest světových vítězů se narodilo u holandsko-francouzského chovatele P.de Reyera (chov. „v.d.Wijsterhoeve), - má i u nás díky manželům Filípkovým známý belgický chov standardních hlaďáků „of Lady Joan“ manželů Holtappesových, pět světových vítězů dal italský chov drsnosrstých malých rázů „di Casa Stoppa„ dr.Marie Stoppy z Itálie, němečtí hladkosrstí mini „v.d.Kaiserlinde„ K.+R.Pungových a holandský „v.h.Spaaiserhof„ - zde je získal jediný pes, což je také unikát. Po čtyřech hladkosrstí němečtí „Germandachs„ J.Kutzelmanna, v.d.Karlshofer Wiese H.Kindta, SRN (hladkosrstí mini), „v.Aschenbach„ U.Aschenbach, SRN (dlouhosrstí a drsnosrstí mini). Z chovů známých i u nás jsou úspěšní i hladkosrstí jezevčíci „vom Golf„ Maďara J.Márczeho (3 tituly), belgičtí hladkosrstí „of Lady Joan„ manželů Holtappesových (2), dlouhosrstí standardi „v.Wenzelhof„ B.Feller ze SRN, drsnosrstí standardní „v.Rauhenstein„ dr.M.Muller ze SRN, rakouští drsnosrstí mini „v.Rainerschlossl„ W.Czibuly (2), dlouhosrstí králičí „v.Pfauenhof„ W.Kolbecka z Německa a další. Lenka F a i r a i s l o v á čík hladkosrstý čík drsnosrstýJezevčík hladkosrstý trpasličí |
|