Výstavy v Německu 2000

V roce 2000 byli v Německu na výstavách předvedeni 5704 jezevčíci. Z hlediska českého vystavovatele jsou nejzajímavější mezinárodní výstavy, které tu jsou ovšem nejméně obsazované, zvláště ty běžné, na kterých se nezadávají žádné další tituly kromě čekatelství národního, klubového a mezinárodního šampionátu. Takových se tu konalo v tomto roce 14, navíc pak tři výstavy v Dortmundu (jedna v květnu, dvě v jednom víkendu v říjnu), tam se ovšem zadávaly na jaře ještě Evropský vítěz dospělých i mladých VDH a Spolkový vítěz dospělých i mladých – na obou říjnových. Nejvíce obsazená byla jako i u nás klubová výstava v Moers, kde bylo posouzeno 285 jezevčíků (nejvíce drsnosrstých standardních – 100, nejméně hladkosrstých králičích – 7).

            Nejvíce jezevčíků bylo na mezinárodní výstavě v Berlíně (104) (vynechávám samozřejmě všechny dortmundské výstavy), nejméně pak ve Frankfurtu (41). Co se jednotlivých plemen týče, nejméně hladkosrstých standardních bylo v Saarbruckenu – jenom dva, dlouhosrstí standardní byli například v Mnichově pouzí čtyři a drsnosrstých standardů se sešlo v Čechy oblíbeném Straubingu jenom osm.

            A jak se v Německu posuzuje? V zájmu „zájmu o výstavy“ tak, aby se vystavovatelé příliš neodradili, tedy dost benevolentně. Tituly bývají obvykle zadány, dobrých bylo přiděleno z výše zmíněného počtu pouhých 17! V první polovině roku dostalo 574 jezevčíků známku výborná a 320 velmi dobrá. Ovšem v prvním pololetí se v Německu ještě zadávala velmi dobrá jako nejlepší možná známka pro jedince v mladých třídách. V druhém pololetí, kdy Němci zavedli výbornou i pro mladé byl poměr 525 : 124!

Vyloučeno bylo jen 10 jezevčíků. Z nich pět se účastnilo více výstav a vyloučeni byli až na poslední z nich. Na rozdíl od našich výstav, v Německu zjištění vylučující vady znamená konec výstavní i chovné kariéry jedince. U nás jezevčík s vadou prutu či ne zcela korektním skusem (častěji postavením špičáků) chodí dál a klidně dodělá třeba šampionát. Navíc má-li již za sebou bonitaci či nerozhodne-li o vylučující vadě bonitační komise, je v chovu využíván zcela bez problémů. Toto se v Německu týkalo výhradně trpasličích a jednoho králičího jezevčíka, ve dvou případech šlo o vadu prutu, třikrát byly na vině zuby, respektive skus. Například drsnosrstá trpasličí LARA v.Gesselner Feld získala na první výstavě res.CACIB, na druhé Dt.CAC a CAC VDH a na třetí byla vyřazena pro anomálii prutu. Na jaře téhož roku ale stačila dát Q-vrh v chovatelské stanici svého chovatele. Podobně drsnosrstá králičí JULE v.Benthener Teufelsmoor získala nejprve od Doroty Witkowské Landesjugendsieger a pak ji rozhodčí Michelet vyloučil pro vadu proutku. Na německý junioršampionát dvěma čekatelstvími aspirovala i ASRA vom Kuckuckswald (dlouhosrstá trpasličí), ovšem na třetí výstavě skončila pro vadný skus, podobně jako drsnosrstá trpasličí BETTY v.d.Efzewiesen, která napoprvé dostala CACIB.