|
Absolvování
loveckých zkoušek u jezevčíků v Německu spíše klesá,
jejich úspěšnost však naopak stoupá. Těžko říci zda díky
lepším výkonům psů či benevolentnějšímu posuzování rozhodčích.
Ze zkoušek jsou nejčastěji
německými jezevčíky absolvovány zkoušky hlasitosti n a zaječí
stopě (Spurlautprufungen). Zatímco v roce 1990 se jich zúčastnilo
2278 jezevčíků (s úspěšností 82,92%), v roce 1999
jich bylo 1681, ale úspěšnost činila 89,71%. I rozložení
ocenění je markantně příznivější v roce 1999, kdy 802
jich bylo v I., 438 ve II. a 268 ve III.ceně. V roce 1990
byly poměry 786 : 618 : 487. Barvářské zkoušky absolvovalo v roce
1990 709 jezevčíků (úspěšnost 71,79%), o devět let později
822 (86,01%). Barvářské na 40 hodin staré barvě pak 113 v roce
1990 (úspěšně 58.40%) a 184 (81,52%!) v roce 1999.
Stoupající tendenci mají kromě barvářských zkoušek i
zkoušky z norování, oproti 258 jezevčíkům v roce
1995 (úspěšnost 96,51%) jich v roce 1999 absolvovalo 644
jezevčíků (97,20%). Logicky zvýšený zájem zaznamenaly i zkoušky
„společenské“, pořádané až od roku 1994 - z tehdejších
495 startů na několika typech (celkem 333 psů absolvovalo vícero
těchto zkoušek) na rekordních 1251 v roce 1998 (794 psů) až
po pokles v roce 1999 na 798.
Ostatní lovecké zkoušky
už registrují vesměs úpadek, například všestranné z 561
absolventů v roce 1990 (70,23%) na 441 (80.95%) v roce
1999.
Výstavy měly největší
boom v roce 1997, kdy bylo v Německu
posouzeno 5799 jezevčíků. V roce 1990 jich bylo 4821
a v roce 1999 5316. I zde se posuzuje stále mírněji, v roce
1990 bylo zadáno 48,12% výborných (poměr výborná : velmi dobrá
: dobrá je zde 2320 : 2230 : 161), v roce 1999 pak 56,77 výborných
(3018 : 1954! : 63!).
Na Zuchtschauen (chovných přehlídkách) bylo v roce
1990 posouzeno 8334 jezevčíků oproti 6047 v roce 1999. Výborné
ocenění zde dostalo v roce 1990 26,40%, o devět let později
už 33,72%.
Příznivějším posuzováním
se snaží mnozí rozhodčí zvýšit atraktivnost výstav pro
majitele i těch psů, kteří nejsou exteriérově příliš zajímaví.
Ovšem titulů
Gebrauchsieger - „pracovní vítěz“ (který dostane jezevčík,
jenž absolvuje všechny klasické zkoušky, včetně norování) přibývá.
V roce 1990 jich bylo zadáno 74 (3 hladkosrstí jezevčíci,
7 dlouhosrstých a 64 drsnosrstých), v roce 1999 již
129 (3, 10, 116).
Počty zapisovaných štěňat
v Německu jdou jednoznačně dolů. Oproti roku 1991, kdy bylo
zapsáno 16555 štěňat jezevčíků jich bylo v roce 1999 téměř
o 7000 méně - „jenom“ 9746. Tento trend má na svědomí zcela
jistě snížená poptávka, velkochovatelé omezili krytí a chovají
na menším počtu, ale kvalitnějších fen. Mnozí „malí“
chovatelé pak raději po prvním vrhu již nekryjí znovu. Česká
republika se musí smířit s tím, že totéž čeká i náš
chov, vlastně to již mnozí chovatelé pocítili na vlastní kůži,
jaké je to mít doma měsíce neprodaná štěňata a odbývat zájemce,
kteří z větší části projevují zájem pouze o štěňata
„bez rodokmenu“.
A jak jsou na tom chovy
se zjištěnými vadami u štěňat? V roce 1997 bylo zapisováno
11882 štěňat, z tohoto počtu byla diagnostikována 148x
anomálie prutu (podle druhů srsti v poměru hladkosrstí :
dlouhosrstí : drsnosrstí - 8 : 58 : 82), vadný skus u 193 štěňat
(8, 27, 158), kryptorchismus u 64 pejsků (5, 18, 41), ostatní vady
u 14 (1, O, 13). V roce 1999 z již zmiňovaných 9746 štěňat
anomálie 86x (5, 37, 44), vada skusu 254x (14, 23, 217),
kryptorchismus 92x (4,
35, 53) a další vady 6x (0, 1, 5). Výrazně tedy přibylo
nekorektních skusů a chybějících varlat, ale může to být
„zaviněno“ větší fundovaností, zkušeností a pečlivostí
kontrolorů.
PRA a ostatní dědičné
oční vady se v Německu povinně sledují u všech chovně
využívaných jezevčíků od roku 1995. Do reprodukce se nemohou
zapojit ti jezevčíci, kteří vyšetření absolvovali před více
než dvěma lety. Onemocnění progresivní retinální atrofií
bylo v Německu v posledních třech letech zjištěno u
0,36% z 8.000 vyšetřených jezevčíků. Jiné dědičné vady
zdraví nejsou u německých jezevčíků specielně testovány, i
když z chovu se samozřejmě vyřazují jedinci postižení
epilepsií (zjistí-li se). Projektováno bylo i finanční
ohodnocení majitelů, kteří ohlásí postižení svého jezevčíka
ochrnutím páteře (vyhřeznutím plotének), aby bylo možné toto
specifické onemocnění jezevčíků nějak podchytit a snad vymýtit,
ale zatím se to děje jen u disidentského „východoněmeckého“
klubu.
DNA-profil se zjišťuje
pouze v případech sporného původu a u psů, jejichž sperma
je odebíráno pro pozdější použití či inseminaci v zahraničí.
Do budoucna se počítá s využitím možnosti zjišťovat
pomocí DNA i různá dědičná zatížení, ale zatím to ještě
možné není. DNA-typ se neurčuje z krve, jejíž odběr je u
jezevčíků náročný, ale z kořínku chlupu.
Lenka
F a i r a i s l o v á
Návrat na začátek
|