Zkoušky a výstavy jezevčíků v Německu

            Absolvování loveckých zkoušek u jezevčíků v Německu spíše klesá, jejich úspěšnost však naopak stoupá. Těžko říci zda díky lepším výkonům psů či benevolentnějšímu posuzování rozhodčích.

            Ze zkoušek jsou nejčastěji německými jezevčíky absolvovány zkoušky hlasitosti n a zaječí stopě (Spurlautprufungen). Zatímco v roce 1990 se jich zúčastnilo 2278 jezevčíků (s úspěšností 82,92%), v roce 1999  jich bylo 1681, ale úspěšnost činila 89,71%. I rozložení ocenění je markantně příznivější v roce 1999, kdy 802 jich bylo v I., 438 ve II. a 268 ve III.ceně. V roce 1990 byly poměry 786 : 618 : 487. Barvářské zkoušky absolvovalo v roce 1990 709 jezevčíků (úspěšnost 71,79%), o devět let později 822 (86,01%). Barvářské na 40 hodin staré barvě pak 113 v roce 1990 (úspěšně 58.40%) a 184 (81,52%!) v roce 1999.  Stoupající tendenci mají kromě barvářských zkoušek i zkoušky z norování, oproti 258 jezevčíkům v roce 1995 (úspěšnost 96,51%) jich v roce 1999 absolvovalo 644 jezevčíků (97,20%). Logicky zvýšený zájem zaznamenaly i zkoušky „společenské“, pořádané až od roku 1994 - z tehdejších 495 startů na několika typech (celkem 333 psů absolvovalo vícero těchto zkoušek) na rekordních 1251 v roce 1998 (794 psů) až po pokles v roce 1999 na 798.

            Ostatní lovecké zkoušky už registrují vesměs úpadek, například všestranné z 561 absolventů v roce 1990 (70,23%) na 441 (80.95%) v roce 1999.

            Výstavy měly největší boom v roce 1997, kdy bylo v Německu  posouzeno 5799 jezevčíků. V roce 1990 jich bylo 4821 a v roce 1999 5316. I zde se posuzuje stále mírněji, v roce 1990 bylo zadáno 48,12% výborných (poměr výborná : velmi dobrá : dobrá je zde 2320 : 2230 : 161), v roce 1999 pak 56,77 výborných (3018 : 1954! : 63!).

             Na Zuchtschauen (chovných přehlídkách) bylo v roce 1990 posouzeno 8334 jezevčíků oproti 6047 v roce 1999. Výborné ocenění zde dostalo v roce 1990 26,40%, o devět let později už 33,72%.

            Příznivějším posuzováním se snaží mnozí rozhodčí zvýšit atraktivnost výstav pro majitele i těch psů, kteří nejsou exteriérově příliš zajímaví.

            Ovšem titulů Gebrauchsieger - „pracovní vítěz“ (který dostane jezevčík, jenž absolvuje všechny klasické zkoušky, včetně norování) přibývá. V roce 1990 jich bylo zadáno 74 (3 hladkosrstí jezevčíci,  7 dlouhosrstých a 64 drsnosrstých), v roce 1999 již 129 (3, 10, 116).

            Počty zapisovaných štěňat v Německu jdou jednoznačně dolů. Oproti roku 1991, kdy bylo zapsáno 16555 štěňat jezevčíků jich bylo v roce 1999 téměř o 7000 méně - „jenom“ 9746. Tento trend má na svědomí zcela jistě snížená poptávka, velkochovatelé omezili krytí a chovají na menším počtu, ale kvalitnějších fen. Mnozí „malí“ chovatelé pak raději po prvním vrhu již nekryjí znovu. Česká republika se musí smířit s tím, že totéž čeká i náš chov, vlastně to již mnozí chovatelé pocítili na vlastní kůži, jaké je to mít doma měsíce neprodaná štěňata a odbývat zájemce, kteří z větší části projevují zájem pouze o štěňata „bez rodokmenu“.

            A jak jsou na tom chovy se zjištěnými vadami u štěňat? V roce 1997 bylo zapisováno 11882 štěňat, z tohoto počtu byla diagnostikována 148x anomálie prutu (podle druhů srsti v poměru hladkosrstí : dlouhosrstí : drsnosrstí - 8 : 58 : 82), vadný skus u 193 štěňat (8, 27, 158), kryptorchismus u 64 pejsků (5, 18, 41), ostatní vady u 14 (1, O, 13). V roce 1999 z již zmiňovaných 9746 štěňat anomálie 86x (5, 37, 44), vada skusu 254x (14, 23, 217), kryptorchismus  92x (4, 35, 53) a další vady 6x (0, 1, 5). Výrazně tedy přibylo nekorektních skusů a chybějících varlat, ale může to být „zaviněno“ větší fundovaností, zkušeností a pečlivostí kontrolorů.

            PRA a ostatní dědičné oční vady se v Německu povinně sledují u všech chovně využívaných jezevčíků od roku 1995. Do reprodukce se nemohou zapojit ti jezevčíci, kteří vyšetření absolvovali před více než dvěma lety. Onemocnění progresivní retinální atrofií bylo v Německu v posledních třech letech zjištěno u 0,36% z 8.000 vyšetřených jezevčíků. Jiné dědičné vady zdraví nejsou u německých jezevčíků specielně testovány, i když z chovu se samozřejmě vyřazují jedinci postižení epilepsií (zjistí-li se). Projektováno bylo i finanční ohodnocení majitelů, kteří ohlásí postižení svého jezevčíka ochrnutím páteře (vyhřeznutím plotének), aby bylo možné toto specifické onemocnění jezevčíků nějak podchytit a snad vymýtit, ale zatím se to děje jen u disidentského „východoněmeckého“ klubu.

            DNA-profil se zjišťuje pouze v případech sporného původu a u psů, jejichž sperma je odebíráno pro pozdější použití či inseminaci v zahraničí. Do budoucna se počítá s využitím možnosti zjišťovat pomocí DNA i různá dědičná zatížení, ale zatím to ještě možné není. DNA-typ se neurčuje z krve, jejíž odběr je u jezevčíků náročný, ale z kořínku chlupu.

Lenka  F a i r a i s l o v á