 |
| Návrat na "Soutěže, zkoušky a vše kolem" | |
|
Cílem šlechtění králičího jezevčíka bylo získání psa o takových parametrech a charakteru, které by mu umožnily vyhnat, eventuelně vytáhnout divokého králíka z nory při lovu. Do té doby vyháněly králíky z nor fretky či tchořofretky, které měl úspěšněji nahradit právě ovladatelnější a bystřejší pes. V evropských revírech bývali divocí králíci velmi hojní a protože se pohybovali v těsné blízkosti nor a byli poměrně rychlí, představovali pro lovce poměrně nesnadný úlovek. Navíc byli poměrně škodliví vzhledem k své četnosti a norám, které vyhrabávali často v blízkosti lidských obydlí a na pastvinách hospodářských zvířat. Až v poválečné době (50. - 60.léta) byly kolonie králíků silně zdecimovány virovou smrtelnou chorobou králíků - myxomatózou. Dnes již bývají divocí králíci chováni a vypouštěni do revírů uměle, pokud možno až po provedeném očkování proti myxomatóze. I dnes by mohl králičí jezevčík posloužit k vyhánění králíků z nor v oblastech, kde jich je dost, aby mohli být použiti k introdukci tam, kde dosud nejsou. Aspekty výhodnosti jezevčíka nad jinými dravci k této práci není nutné vysvětlovat myslivcům a kynologům. V Polsku (stejně jako u nás, poznámka překladatelky) nebylo tradiční používání malých rázů jezevčíků k norování na králíky. Díky iniciativě Jana Oseta byla v Lacku u Pakosti vybudována první „králičí“ nora a zorganizována první soutěž v norování králičích jezevčíků, která se konala 15.července 1990. Byl vypracován zkušební řád, který se zpočátku odvíjel od zkušebního řádu německého a hodnotil práci psa v těchto disciplínách: chování na stanovišti, poslušnost, vyhnání králíka z nory, způsob práce v noře, lovecké vlohy a vytažení mrtvého králíka z nory. V první, dnes již historické soutěži, startovalo pět králičích jezevčíků, z toho čtyři drsnosrstí, pro které jsou lovecké vlohy necharakterističtější než pro mírnější jezevčíky dlouhosrsté. Přesto ale zvítězil právě dlouhosrstý králičí jezevčík, pozdější Interšampión TOBIASZ Tarner majitelky Elzbiety Szyc z Varšavy. Atmosféru a průběh této první soutěže nejlépe dokresluje protokol hlavního rozhodčího, kolegy Jana Oseta: „...soutěžilo se na divoké králíky. Vítězem se stal dlouhosrstý králičí Tobiasz Tarner, který pracoval velmi dobře a získal II.cenu a medaili a majitelka věcnou cenu. Je nutné dodat, že tento překrásný pes je šampiónem a vítězem mnoha výstav v Polsku i Evropě. Majitelka, paní Elzbieta není myslivcem. Pejsek ale přesto předvedl lovecké vlohy a získal uznání komise i mnohých diváků, když stylově vyhnal králíka z nory. II.cenu a druhé místo získala drsnosrstá CENDA Zarama, maličká fenka s velkým talentem, v majetku Leszka Siejkovského z Rydlewa. Fenka bleskově proháněla králíka po noře, ale vzhledem ke svému mládí ještě nepracovala dostatečně hlasitě. Dva drsnosrstí jezevčíci nebyli oceněni, protože v regulérním čase nevyšli z nory. Pátý drsnosrstý jezevčík byl majitelem odhlášen, protože se do nory nevešel - nesplnil podmínku obvodu hrudníku do 30cm. Soutěž se odbývala ve velmi srdečné, sportovní a kolegiální atmosféře. Tato premiérová soutěž byla testem nejen pro krásné malé psíky, jejich majitele, ale i rozhodčí, autory zkušebního řádu a „stavitele“ nory. Doufejme, že příští rok se přihlásí více odvážných účastníků, první ledy i obavy jsou již prolomené.“ S každoročním pořádáním této soutěže rostl i zájem majitelů králičích jezevčíků na této formě lovecké kynologie. Byly zřizovány další objekty k tréninku těchto pracovitých prcků. Postavila se nora v Ocwieči (1995), Olsztyně (1997) a naposledy v Biskupině. Pořádaly se zde soutěže s hojným obsazením, mnohdy více než 10 startujících, což umožnilo vítězům, ve shodě s regulemi, získat čekatelství CPC. Začali se na soutěžích také častěji objevovat dlouhosrstí králičí jezevčíci. Po dlouhosrstém, dnes již nežijícím, Tobiaszi Tarner, vítězi prvního ročníku, přišli další. První dlouhosrstá fenka, která získala loveckou upotřebitelnost v roce 1993 byla ALONKA FIGA z Reksovego Ogrodu, majitele Andrzeje Bariwckého z Bydgošti. Kromě do té doby běžně soutěžících drsnosrstých, mnohých vítězů soutěže, diplom získalo doposud pět dlouhosrstých psů a pět fenek: TOBIASZ Tarner, ALEX z Lwowskiego Rancza (maj. Joanna Bykowska), AGIF Figoland (Andrzej Kaminski), BATON Figoland (Malgorzata Cybulska), JULIUS v.d.Benthener Forst (Ewa Lichy), již vzpomínaná ALONKA FIGA z Reksowego Ogrodu, TOSIA Puszki Okruszki (Elzbieta Szyc), BIBIANNA Figoland (Ewa a Andrzej Barwických), CARYNIA Dlugie Cudo (Ewa Lichy) a Trias WOODBINE (Lenka Fairaislová). Ovšem mezi účastníky se nikdy neobjevil hladkosrstý králičí jezevčík, přestože by jistě prokázal stejné lovecké vlohy. Tyto úspěchy byly možné díky vytrvalosti majitelů psů a také normistrů, provádějících výcvik, zprvu v Ocwieku a od roku 1999 v již vzpomínaném objektu v Biskupině. Do roku 2000 bylo v Polsku zorganizováno 14 soutěží králičích jezevčíků v norování, z toho několik okresních. 1. mezinárodní soutěž jezevčíků v norování na králíka byla uspořádána 20.srpna 2000 za účasti startujících i rozhodčích ze zahraničí. Na startu stálo 6 psů a 4 fenky, všichni přihlášení měli za sebou již starty na jiných soutěžích a tak první disciplína - poslušnost, nedělala nikomu problémy. V noře posuzovala komise ve složení: Andrzej Brabletz (vrchní rozhodčí), Vladimír Piskay ze Slovenska a paní Agnieszka Pastucha. Dlouhosrstí i drsnosrstí jezevčíci nastoupili do boje o CACIT a CPC. Senzační a nepřekonatelná se ukázala teprve roční drsnosrstá OKRUSZYNA Arlet (maj. Dorota Czaplicka z Jelení Góry), která získala CACIT, CPC a I.cenu imponujícím způsobem. Druhé pořadí, I.cenu a res.CACIT odvezla do Čech dlouhosrstá fenka Lenky Fairaislové - Trias WOODBINE. Třetí v I.ceně skončil pes z Toruni - dlouhosrstý JULIUS v.d.Benthener Forst (Ewa Lichy) a čtvrté místo v I.ceně vyválčil drsnosrstý DREJK z Przystani Wodniackiej (Dorota Czaplicka). Následující pořadí, páté a šesté zaujaly drsnosrsté feny ANDA z Damaslawka a CENDA Zarama (Leszek Siejkowski). Speciální uznání si zaslouží CENDA Zarama, která byla již účastnicí prvního ročníku v historii, v roce 1990 a získala zde druhé místo. Ještě stále prokazuje výbornou formu a lovecké vlohy, přestože byla nejstarší ze všech účastníků (narozena 11.10.1988). Ze zbývajících startujících dvě dlouhosrsté fenky ukončily soutěž s příliš nízkým počtem bodů a drsnosrstý pes s dlouhosrstou fenou byli odvoláni, když ve stanovené době nenastoupili do nory. První zkušební řád, vypracovaný podle německého vzoru, byl v průběhu času poněkud modifikován. Prvoplánovým a nejdůležitějším úkolem králičích jezevčíků je vyhnání králíka z nory, protože tento pes by dnes měl sloužit především pro potřebu odchytu divokých králíků za účelem zazvěření jiných lokalit. Trumfy králičích jezevčíků jsou hlasitost, umírněná ostrost a potlačení pokusů o chvat. V souladu s dnešním zkušebním řádem a s ohledem na ekologické i praktické důvody, vytažení mrtvého králíka z nory a dávení králíka je nežádoucí a vyřazuje psa z ocenění. Při tréninku králičích jezevčíků se zaměřujeme na potlačování rozvíjení nadměrné agrese, chvatů a dávení. V takovém případě je možné použít náhubek. O jeho nasazení rozhoduje vůdce psa, nikoli rozhodčí. Technicky se to provádí následovně: pes začne pracovat, 2 minuty hlásí na králíka, který je uzavřený v prvním kotli. Potom je psu nasazen náhubek a je znovu vpuštěn do nory. Na pokyn rozhodčího se otevírá kotel s králíkem, podle řádu asi o půl sekundy dříve zástrčka mezi psem a králíkem. Další práce probíhá a je hodnocena podle zkušebního řádu. Často se stává, že na soutěž v norování na králíka jsou přihlášeni psi s výborným exteriérem, kteří ještě nikdy nezkoušeli vejít do nory, neznají pach divokého králíka a nikdy jej předtím neviděli, majitelé neznají zkušební řád ani praxi při těchto zkouškách. Nastává často rozčarování nad „prvním kontaktem“, ale po zkouškách se ve psu probudí lovecký zájem a odvážně vstupuje do nory. Odtud závěr, že je nutné nejprve zjistit zájem psa o práci v noře a vícekrát trénovat, aby se později mohlo ukázat, že pes splnil všechny podmínky k úspěšnému absolvování soutěže, navíc s dobrým výsledkem. Králičí jezevčíci jsou psi, kteří mají ještě další možnosti, jak prokázat svůj lovecký talent. Další jejich doména, kromě norování na králíky, je práce na pobarvené stopě, jak v podmínkách přirozených tak i uměle vytvořených. Možnost jejich výcviku je zde zcela stejná s výcvikem standardních či trpasličích jezevčíků. Sklon těch nejmenších jezevčíků štěkat na zvěř na konci barvy, která jim připadá ohromná, dává jim šanci pracovat na barvě jako hlásič. Omezení pro králičí jezevčíky může znamenat jen terén s větší sněhovou pokrývkou či příliš hustě zarostlý. Ti nejkrásnější z králičích jezevčíků, kteří absolvovali příslušné lovecké zkoušky, mohou usilovat o titul Mezinárodní šampión krásy. První z nich byl v Polsku TOBIASZ Tarner, následovala ALONKA FIGA z Reksowego Ogrodu, drsnosrstá FLER z Rydlewa, pak dlouhosrstí ALEX z Lwowskiego Rancza, AGIF Figoland, TOSIA Puszki Okruszki, BATON Figoland, BIBIANNA Figoland, drsnosrstá OMKA-SZAJBA z Rydlewa a také dlouhosrstá CARYNIA Dlugie Cudo. Vzhledem k stoupající popularitě králičích jezevčíků i jejich práce se jistě seznam Interšampiónů brzy rozroste. Kalendář akcí na rok 2001 počítá se třemi soutěžemi králičích jezevčíků v norování, z toho jednou mezinárodní 1.- 2.září v Biskupině. Bude to dvoudenní soutěž s možností přiznání titulu CACIT. CACIT může dostat pes, který po oba dva dny obdrží 100% bodů. Pes, který bude mít nejlepší výsledky po oba dva dny, získá titul Vítěz soutěže. Máme zájem, podobně jako vloni, pozvat opět psy i rozhodčí ze zahraničí. Pro zvýšení zájmu o II.Mezinárodní soutěž v norování na králíka budou předcházet okresní (krajská) zkoušky a mimo to bude v roce 2001 uspořádána soutěž 6.5. v Biskupině a 19.5. v Toruni. Před krajskou soutěží v Biskupině proběhne školení psů v norování na králíka. Lenka F a i r a i s l o v á
Přehled dosavadních soutěží:
|
|