Historie všestranných soutěží jezevčíků v Polsku

Kdo z kynologů či myslivců by neznal jezevčíka? Každý jeho příznivce si může vybrat podle svých potřeb jezevčíka určité velikosti či druhu srsti. Výběr je značný: tři velikosti a v každé z nich tři druhy osrstění, dohromady devět plemen sympatických, statečných a temperamentních „malých lovců“.

            Nízký, protáhlý trup předurčuje jezevčíka k práci v noře, ale spojuje v sobě mnoho dalších vloh pro loveckou práci, prokazuje schopnost práce na barvě a rozvahu pro práci s divočáky. Jezevčíci se adaptují i ve stísněných bytových podmínkách a dokáží být věrnými rodinnými psy, mazlíčky či výtečnými kamarády na lovech.

            Mnoho let již mohou dokazovat své lovecké vlohy na zkouškách a soutěžích norníků, barvářů, honičů i malých psů, pracujících na drobnou zvěř v poli.

            Ovšem nebývaly v Polsku speciální soutěže výlučně pro jezevčíky, tak jako tomu je v zahraničí, například v Německu či ve státech bývalého Československa. Účast polských psů na těchto soutěžích ukázal již v osmdesátých letech potřebu připravit i v naší zemi podmínky pro takové porovnávání a dynamický vzrůst potřeby loveckých jezevčíků podpořil realizaci soutěží, na nichž by jezevčíci předvedli své schopnosti.

            Inspirováni nápadem rozhodčích Jana a Tomasze Oseta, připravili jsme první všestrannou soutěž jezevčíků o pohár autorů zkušebního řádu. Inaugurující soutěž proběhla 4.4.1987. Startovalo zde osm jezevčíků drsnosrstých a v následující soutěži 30.4. téhož roku nastoupilo pět osvědčených psů, kteří obstáli v předcházející soutěži.

            Na třetí soutěž v pořadí, 28.4.1988 do Rogowa přijelo šest jezevčíků. Dva z nich startovali mimo soutěž. Rozhodcovský sbor pod vedením Waclawa Lesinskiego přiznal vítězství drsnosrstému PORTOSovi z Koszecinskiej Dabrowy manželů Gorznych, který se stal nejen vítězem, ale i prvním držitelem putovního poháru.

            V dubnu 1989 se při čtvrté soutěži utkalo pět psů, poprvé startoval jezevčík hladkosrstý. Úspěšně dokončili tři z nich. Vítěz získal diplom II.stupně a shodně s předpisy se nestal přechodným držitelem poháru, protože neobstál v I.ceně. Byla to NEL z Wrotyczowego Pola pana Janulewicze z Varšavy. Druhé místo obsadila AGA z Zefamu Wlodzimierza Kuzcmy a na třetím místě stanul ATOS z Labiszynskich Lasow Stanislava Czabanskiego ze Znina.

            V letech 1992 - 1993 triumfoval dvakrát za sebou HAJDUK z Praslowianskieho Grodu Andrzeja Wachowiaka z Biskupina a dva roky byl tedy držitelem poháru.

            V následujícím roce zvítězil BAR z Zefamu Kazimierza Sliwinskiego z Gasawy, se smůlou ukončil soutěž ve II.ceně. Favorizovaný Hajduk, který mohl pohár získat potřetí a nechat si jej trvale, skončil na druhém místě.

            Vzhledem k nedostatečnému zájmu, nedařilo se soutěž realizovat každoročně.

            Rok 1997 přinesl změny ve zkušebním řádu i v názvu soutěže. Od té doby existuje již bez předávání putovního poháru jako Soutěž všestranných jezevčíků v práci s disciplínami: liščí nora, obůrka s divočáky, práce na barvě a poslušnost. Je to konglomerát zkoušek pro jezevčíky a účastníci musí prokázat různé lovecké schopnosti.

            V následujících soutěžích v letech 1997 a 1998 triumfoval drsnosrstý ABBADON Anix Leszka Siejkowskiego z Rydlewa a v roce 1999 CHIP´S Anix Doroty a Macieje Witkowskich ze Szczecina.

            Uzavírajíc cyklus deseti soutěží byla ve dnech 18. a 19.srpna 2000 zorganizována v Biskupině první Mezinárodní soutěž všestranných jezevčíků. Mezi „jezevčičí elitou“ z Polska a za účasti dvou psů z Německa, vítězství a CACIT získal již potřetí ABBADON Anix. Na druhé místo s čekatelstvím res.CACIT se postavil FAJNY TUBIK ab Hinc Malgorzaty Pawlak a jako třetí se umístil BAFI z Hirkowej Zagrody Beaty a Piotra Parolů. Čtvrté místo připadlo trpasličí fence ANNA vom Oderhaff Franka Joistena z Německa.

          Každopádně z analýzy Soutěží všestranných jezevčíků vyplývá, že je to zkouška velmi těžká, neboť na jeho zdárné ukončení má vliv leckdy výpadek formy nebo selhání psa na jediné disciplíně.

            Dodatečně byla také organizátory zavedena klasifikace, přiznávající titul „nejlepší“ v určité disciplíně, bez ohledu na celkový výsledek, např. „nejlepší v noře“, „nejlepší práce v obůrce“.

            Až nadejde čas korekce a doplnění zkušebního řádu, bude možno stanovit ocenění a vydání diplomu odpovídajícího stupně (u nás ceny - pozn.překladatelky) psům, kteří obstáli v poslušnosti přestože vypadli na nějaké jiné disciplíně. Museli by ovšem získat I., II. či III.cenu v některé ze zbývajících disciplín: nora, obůrka, barva. Zatraktivnilo by to pokračování v soutěži pro ty účastníky, kterým nepřálo štěstí.

            Po vzoru našich zahraničních sousedů, bylo by snad vhodné pořádat soutěž všestranných jezevčíků pod patronací Klubu jezevčíka.

   Leszek  S i e j k o w s k i

překlad článků z časopisu „Psi loveckých plemen“  L.Fairaislová

                Návrat na začátek