Norování na jihu-Porovnání zkoušek v norování v České a Slovenské republice a Polsku

Všechny tři sousedící země mají dlouholetou mysliveckou tradici a velmi rozvinutou loveckou kynologii. V průběhu roku se tu organizuje mnoho zkoušek a soutěží pro všechna plemena loveckých psů. Většina tradičně loveckých psů (ohaři, jezevčíci, honiči, barváři, někteří lovečtí teriéři a plemena za skupiny VIII.FCI) má povinné lovecké zkoušky pro zařazení do chovu v České a Slovenské republice, zatímco v Polsku jde o nepovinnou záležitost jak profesionálních či lidových myslivců, tak i laických zájemců o loveckou kynologii.

Byla jsem požádána, abych porovnala způsoby zkoušek a soutěží v norování v Polsku, Slovensku a v České republice. Na Slovensku se podmínky pro hodnocení zkoušek z norování změnily nejméně. Tlak ochránců zvířat tu byl slabší než v Polsku či dokonce v Čechách. Zkušební řád se změnil jen v detailech směrem k větší ochraně zúčastněných zvířat. Pro norování tu existuje mnoho umělých nor – prakticky v každém okrese alespoň jedna. Nora je postavena podle přesně daných parametrů. Má jasně definovaný tvar i rozměry. Tvar má vždy písmene „U“, první kotel je v polovině první části „U“, druhý pak ve druhé části. I spád a komín jsou přesně dané.

            Na zkouškách i soutěžích pracuje pes volně – v přímém kontaktu s liškou, bez zarážek. Čas zkoušky je 10 minut,  pes nejlépe uspěje pokud lišku během této doby z nory vyžene či uchopí chvatem  za hrdlo, hlavu či bok. Hodnocen je ve třech disciplínách: ostrost, vytrvalost a hlasitost. 4 z ostrosti dostane pes, který lišku vyžene či uchopí „dobrým“ chvatem, 3 dostane hlasič, který lišku hlásí ve třetím kotli, pes který měl nedokončené vyhnání či nevýhodný chvat (přední či zadní polovina těla, oháňka, morda v mordě). Pro první cenu u teriérů je povinný výhodný chvat či vyhnání.

Známku z vytrvalosti snižuje opuštění nory s povelem vůdce k návratu. Hlasitost je hodnocena mírněji než  v Polsku. Třetí kotel je uzavřený a aby pes mohl lišku vyhnat, musí ji někde v prostoru nory otočit. Ostrost hlasiče se snižuje pokud pes lišku hlásí jinde než ve třetím kotli. Pes neobstojí pokud do nory do dvou minut nenastoupí, 4x noru opustí, polovinu času není v kontaktu s liškou či je liškou z nory vyhnán. Maximum bodů je 72. Zkoušky i soutěže probíhají dvoukolově. Na zkouškách jsou obě kola v jednom dni,  soutěže jsou dvoudenní. Na zkouškách pes dostává pouze cenu podle počtu bodů a limitních známek, na soutěžích se zadává CACT – čekatelství národního šampionátu práce, na mezinárodních soutěžích pak i CACIT. CACIT získává pes, který v obou kolech dosáhl maxima bodů (72), CACT pak nejlépe oceněný pes v každé rase, oceněný dvěma I.cenami. Druhý nejlepší v prvních cenách má res.CACT. Res.CACIT tu neexistuje. Při určování pořadí jdou dopředu psi s vyhnáním a hrdelním chvatem a ti jsou rozděleni podle dosaženého času. V případě rovnosti jde výš pes, který měl lepší práci v druhém kole, jinak chovný před nechovným a mladší před starším.

O mezinárodní soutěže v norování je na Slovensku ohromný zájem. Organizuje se tu mezinárodní norování pro jezevčíky a teriéry a klubové mezinárodní norování pro jezevčíky i pro teriéry. Většina účastníků přijíždí z Čech a Německa, mnozí také z Maďarska, Polska, Rakouska, Belgie, Švýcarska či Itálie. V České republice, Švýcarsku a Německu není kontaktní norování povoleno. Psi z dalších států mají šanci získat zde CACIT potřebný pro mezinárodní šampionát práce k CACITu, který třeba již mají z vlastní akce. Obvykle startuje až 80 psů na jedné noře, případně 150, jsou-li v místě nory dvě. Mnoho zájemců musí pořadatelé stejně odmítnout.

Na soutěžích je při startu liška vypuštěna prostoru mezi druhým kotlem a vsukem hlavou proti psu. Zkušební řád jasně uvádí kolik lišek musí být na akci v poměru k počtu psů. Pořadí startujících psů se losuje a první vůdce losuje číslo lišky. Lišky jsou také očíslované a jejich pořadí se přísně dodržuje. Pokud pes nestartuje, jeho liška je přeskočena. Není možné, aby pes v druhém kole startoval na tutéž lišku jako v kole prvním.

            Pes vyhání lišku do prostoru nory, kde je odchycena normistry. Při případném chvatu jsou zvířata od sebe okamžitě oddělena. Důležité je ohleduplné zacházení s liškami. Na jiné zvíře než lišku se tu nenoruje.

Na Slovensku i v Čechách je přísně zakázáno v prostoru nory fotografovat či natáčet na videokameru.

            V České republice mají umělé nory stejný tvar i rozměry jako na Slovensku. Norování je tu povolené pouze jako bezkontaktní. Soutěže jsou zakázané. Pes podobně jako v Polsku nejprve 90 sekund štěká na lišku před prvním kotlem, potom je liška přehnána do kotle druhého a pes tu musí hlásit 2 minuty. Pak je liška přepuštěna do třetího kotle a když jej pes dosáhne, vůdce jej z nory vyndá znovu pustí vsukem. Dosáhne-li pes třetího kotle během 30 sekund, získává známku 4. Při 60 vteřinách trojku, při 90 dvojku, při 120 jedničku a při delším čase neobstojí. Disciplíny jsou tu hodnoceny čtyři: ochota, hlasitost, vytrvalost a rychlost. Ceny se neurčují, pes obstojí či neobstojí. Maximum bodů je 84.

            Povinné pro chovnost je norování v Čechách i na Slovensku pro standardní jezevčíky a jagdteriéry.

            V Polsku se pořádají jednak zkoušky v norování (próby) a také soutěže (konkursy) – regionální, krajské či mezinárodní. Zkoušek se mohou zúčastnit jen psi do dvou let věku a zkoušeni jsou za zarážkou. Na soutěžích je v první fázi liška zavřena v prvním kotli (podobně jako v České republice) a pes na ni musí hlásit minutu. Potom je liška přehnána do kotle druhého a zde pes musí prokázat hlasitost po dobu pěti minut. Po tomto čase je otevřena zarážka mezi psem a liškou a za dalších pět vteřin i zarážka mezi druhým a třetím  kotlem. Pes má pak zhruba sedm minut na to, aby lišku otočil a vyhnal do prvního kotle či zahnal do kotle třetího. U obou kotlů jsou připraveni asistenti, kteří zvíře v kotli okamžitě zavřou zarážkou. Pokud je v kotli uzavřen pes, znamená to, že byl vyhnán a neobstál. Podobně neobstojí pokud se mu nepodaří lišku z druhého kotle dostat do třetího či prvního nebo tehdy, pokud pes lišku uchopí.

Poměrně přísně je tu hodnocena i hlasitost v noře, čtyřku obvykle dostává jen pes, který hlásí skutečně bez přestávek. Před startem v noře se povinně zkouší poslušnost, sestávající z puštění k hledání a přivolání a vodění na řemeni (podobně jako u nás). Poslušnost se zkouší zásadně mimo prostor nory, na poli či louce, vodění na řemeni obvykle v lese.

            Na soutěžích se zadává CPC nejlepšímu psu (startuje se jednou, dva starty jsou jen na mezinárodním norování) dne, druhý nejlepší má nárok na res.CPC (bez ohledu na počet startujících plemen), CACIT pak dostává na mezinárodním norování každý pes s plným počtem bodů po oba dny. Pro národní šampionát práce jsou potřebné tři čekatelství CPC, z toho jedno „velké“ (na mezinárodní soutěži) a mezi prvním a posledním nesmí uplynout méně než 6 měsíců.

            Podle zkušebního řádu je možné norování provádět na lišku, jezevce či psíka mývalovitého, ale obvyklá je liška obecná.

            Při porovnání všech tří způsobů norování se mi zdá ten polský nejlépe odpovídající současným zákonům na ochranu zvířat a navíc nejvýrazněji rozlišuje skutečnou práci psa jak pro praxi tak i pro podmínky případné soutěže.

Návrat na začátek