Zájemcům o akce pro jezevčíky v Polsku

         Ve dnech 6. a 7.září 2002 pořádá polský klub jezevčíků v okrese Bydgoszcz, v areálu Biskupin třetí ročník mezinárodní všestranné soutěže jezevčíků se zadáváním čekatelství CACIT, res.CACIT a CPC. Zúčastnit se mohou standardní a trpasličí jezevčíci bez dalších podmínek účasti. Stravování i ubytování v areálu je zajištěno, stejně jako skvělá a přátelská atmosféra. O tom se konečně mohli například vloni přesvědčit čeští i slovenští účastníci, kteří skončili na 2. (slovenský MUDr.Pavol Brečka, pes MAXI Vyva) resp. 3.místě (český Miroslav Pomezný, fena BRONY TERRY Hlavinout)

V neděli 8.9. na soutěže navazuje klubová výstava jezevčíků v Bydgošti – Gasawa.

Účelem soutěže je zvyšování upotřebitelnosti jezevčíka jako všestranného loveckého psa.

Soutěže se mohou zúčastnit standardní a trpasličí jezevčíci.

Psi startují v pořadí podle čísel.

Poslušnost se zkouší před prací psů v noře a obůrce s divočáky.

Disciplíny poslušnosti jsou posuzovány v dostatečné vzdálenosti od objektů těchto prací.

Chování na stanovišti a reakce na výstřel se hodnotí společně u všech psů.

Vůdci se psy se rozestaví na pokraji lesa či lesní cestě ve vzdálenosti asi 50m od sebe.

Psi stojí či sedí vedle vůdce, volně nebo na řemeni.

Ve vzdálenosti asi 50m od vůdců procházejí honci a hlasitě vyhánějí zvěř.

Mezitím každý vůdce na pokyn rozhodčího dvakrát za sebou vystřelí do vzduchu.

(netýká se zahraničních vůdců a nemyslivců, kteří nestřílí, poznámka překladatelky)

Během této disciplíny rozhodčí hodnotí chování psů na stanovišti a reakci na výstřel.

Pes musí zůstat klidný na místě. Trhání se psa, štěkání a povely vůdce snižují ocenění.

Psi na řemenu nemohou dostat vyšší známku než „3“.

Psi, kteří utečou z místa, ustavičně trhají vodítkem či intenzivně štěkají dostanou známku „O“.

Zjišťuje se reakce psa na povely vůdce vydávané hvizdem, píšťalkou, ústně či pokynem ruky.

Psi, které není možné upoutat a od vůdce utečou, hodnotí se známkou „0“.

V případě že pes odběhne za zvěří, musí se vrátit do 10 minut.

(tato disciplína je velmi krátká, pes se pustí a poté co prokáže, že má zájem o slídění a neuteče „do dálav“ je vůdci dám pokyn k jeho přivolání. V místě zkoušení se také obvykle nevyskytuje bezprostředně žádná zvěř, za níž by pes mohl utéci. Poznámka LF)

Pes musí jít na volném vodítku u nohy nebo za nohou vůdce, který obchází stromy z pravé i levé strany jejich kmene. Na pokyn vůdce musí provést dvě ostré změny směru vpravo i vlevo, dvakrát se zastavit, změnit tempo chůze či obrat o 180 stupňů. Pes musí provádět tyto směny současně s vůdcem.

(v podstatě vypadá tato disciplína úplně stejně jako u nás, sama jsem v Polsku nikdy nezažila, aby rozhodčí vyžadovali změny směru, tempa, zastavení či obrat. Poznámka LF)

Soutěž se provádí na jednom čí více divočácích v jedné tlupě složené z lončáků či starších kusů s výjimkou kňourů starších 3 let. Soutěže stejně jako zkoušky se odbývají v lese, v ohrazeném terénu – v takzvané „obůrce“, která umožňuje volný pohyb divočáků. Obůrka musí mít minimální plochu 1 ha a její porost musí obsahovat vysoké stromy s řídkým nižším porostem, umožňující rozhodčím dobré sledování práce psa.

Žádoucí je, aby skladba porostu obůrky obsahovala i mlazinu či keře, kde mohou divočáci hledat ochranu před útoky psů.

(Z mých zkušeností jsou dva divočáci v obůrce v Biskupině sympatičtí a vůči jezevčíkům zcela korektní. Nechají se honit a zásadně psy nenapadají. Poznámka LF)

Na nalezení divočáka má pes 10 minut. Pokud v tomto čase pes na divočáky nenarazí, je z dalšího posuzování vyloučen. Vyloučen je i pes, který nemá zájem divočáka hledat nebo jej po nalezení nehlásí.

Na zkoušce práce psa na divočáka je nutné vzít v úvahu především na stupeň vrozených vloh a hlášení zvířete během útoku na ně, případně hlášení utíkajícího divočáka. Není možné vyžadovat od psa v prvním poli, aby už zcela správně napadal divočáka. Ovšem pes, který napadá divočáka bez výjimky zepředu nemůže získat v disciplíně „soustavnost a dovednost v napadání divočáka“ vyšší známku než „2“.

Na soutěži je nutné dbát nejen na odvahu a správné chování při hlášení během útoku psa na divočáka a jeho sledování, ale také samotný způsob napadání divočáka. Napadat divočáka musí pes tak, aby se nevystavoval sám riziku zranění zvěří.

Pes, který napadá divočáka odzadu anebo odpředu, zachovávajíc přitom bezpečnou vzdálenost, získá v disciplíně „soustavnost a způsob dorážení na divočáka“ známku „4“, pes, napadající divočáka převážně nebo výlučně zepředu bez ohledu na vlastní bezpečnost, nemůže dostat lepší známku než „2“.

Tato disciplína se zkouší výhradně na soutěži. Délka pobarvené stopy okolo 400m, se dvěma lomy v přímém či tupém úhlu a libovolném směru. Po prvních 100m se zakládá „lože“, po dalších 150m pak další „lože“, od něhož se psi, hlášení jako oznamovači či hlasiči pouští volně. Každá dráha musí být označena pořadovým číslem, umístěným na jejím počátku. Tam musí být také naznačen směr dráhy a čas, kdy byla dráha nakapána. Rozestupy mezi jednotlivými drahami musí být okolo 150m.

Spotřeba barvy (divočáka nebo vepřové s příměsí divočáka) na každou dráhu nesmí překročit 0,2 l. Dráha musí být značena tak, aby značky neviděl vůdce, ale aby práce mohla být kontrolována rozhodčími.

Místo nástřelu i lože je třeba označit odhrabáním půdy na místě asi 0,25m čtverečním.

Barva se kape 2 – 6 hodin předtím, než se na ni nasadí pes. Zvěř položená na konci stopy (divočák) musí být vyvržená a zašitá.

Pes je veden na mírně nataženém řemeni a pracuje se spodním větrem. Vůdce se nesmí otáčet na rozhodčí ani na značky.

Za první otočení se vůdce na rozhodčí či značky, se snižuje ocenění o jeden stupeň. Při dalším ohlédnutí je pes hodnocen známkou „0“.

Samostatné opravení se psa je přípustné a nesnižují známku. Pokud se pes vzdálí od dráhy natolik, že se podle mínění rozhodčích nemůže sám opravit, anebo pokud naruší sousední stopní dráhu, může být po pokynu rozhodčích ještě třikrát na stopu znovu nasazen. Každé nové nasazení však snižuje známku o jeden stupeň.

Psy pracující na řemeni je nutné na konci vyzkoušet, zda zvěř nenačínají či nezahrabávají. V tom případě se odejde od zvěře ve směru proti větru asi 10-20m a pes se volně vypustí. Na ocenění nemá vliv olizování ani škubání. Načínač a hrobař je ovšem ze soutěže vyloučen.

Před začátkem práce na barvě vůdce informuje rozhodčí o způsobu, jakým oznamovač či hlasič nalezenou zvěř oznámí.

V obou případech do druhého lože vykonává pes práci na řemeni. Chování psa u zvěře sleduje rozhodčí z takového místa, které znemožňuje psu aby jej viděl či ucítil.

Od druhého lože pošle vůdce psa s povelem k hledání zhaslé zvěře a spolu s rozhodčím zůstává na místě. Pes musí dojít ke kusu do pěti minut od vypuštění, ohledat ji, vrátit se k vůdci a ohlášeným způsobem mu ji oznámit.

Když se pes vrací od kusu a je již asi 50m vzdálen, rozhodčí, který kus sleduje nebo jeho asistent-čekatel signalizují trubkou, že pes byl u kusu a vrací se.

Jestliže napoprvé pes kus neoznámí, může být od druhého lože vyslán ještě jednou.

Pokud selže i podruhé, může jej vůdce uvázat na řemen a dokončit práci na řemeni. V takovém případě mu ale bude hodnocení sníženo o jeden stupeň.

Za odpovídající ohlášení po návratu v čase do 5 minut od nalezení zvěře, dostane pes známku „4“.

Pokud správně oznámí do 10 minut, získá známku „3“.

Po druhém vyslání od 2.lože a správném oznámení do 5 minut nemůže pes dostat vyšší ocenění než „3“, do 10 minut vyšší než „2“.

Pes, který se do 10 minut k vůdci nevrátí, v disciplíně „práce na barvě jako oznamovač“ získá „0“.

Od druhého lože posílá vůdce psa s povelem k hledání kusu. Pes musí do 5 minut po stopě ke zvěři dojít, zůstat v její bezprostřední blízkosti a hlásit ji (krátké přestávky v hlášení jsou povolené) do příchodu vůdce. Po pěti minutách od začátku hlášení vůdce i s rozhodčím vyráží ve směru psa. Jestliže pes do 5 minut od vypuštění ze řemene nezačne hlásit, může být během dalších 5 minut ještě dvakrát na stopu nasazen. Jestliže do 10 minut od prvního vypuštění nezačne hlásit, může od druhého lože vykonat práci na řemeni, ocenění se mu ale sníží o jeden stupeň.

Pokud pes po prvním vyslání hlásí kus až do příchodu vůdce, může dostat známku „4“.

Každé další vyslání navíc při správném hlášení, snižuje ocenění o jeden stupeň. Pokud pes přestal hlásit před příchodem vůdce po prvním vyslání – nemůže získat vyšší známku než „3“., po druhém vyslání vyšší než „2“ a po třetím než „1“.

Pes, který se od vypuštění do 10 minut nenechá přivolat obdrží známku „0“.

Soutěží se v umělé noře na lišku, jezevce nebo psíka mývalovitého. Píše-li se ve zkušebním řádu „liška“, může to samozřejmě znamenat i tato zvířata. (Jezevce jsem v umělé noře v Polsku nepotkala, psíka mývalovitého zde obvykle mají, ale na soutěži jsem ho také nikdy neviděla. Poznámka LF). Lišky se pouští do nory v přesném pořadí (očíslované klece). Na jednu lišku nesmí připadat více než 5 jezevčíků.

 Bez ocenění zůstanou psi, kteří:

nevejdou do nory v čase do jedné minuty od vydání pokynu

opustí dvakrát noru a během jedné minuty nezačnou samostatně pracovat

jsou vyhnáni liškou z nory

neútočí na lišku

nevyženou lišku v určeném časovém limitu

nehlásí

Tvar i parametry umělé nory musí být schválené kynologickou komisí Vrchní lovecké rady (NRL) a musí splňovat následující podmínky: délka okolo 20m, výška koryta 20cm, šířka 18cm, nejméně 3 kotle a přinejmenším jeden spád o hloubce alespoň 16cm (komín).

Nora musí mít dostatečnou signalizaci, umožňující sledovat přemísťování se lišky i psa. Konstrukce nory musí umožňovat obsluze zásah v kterémkoliv jejím místě. Bezprostředně u nory musí být odpovídající nádrž s vodou, sloužící k oddělení psa a lišky.

V prvním kotli se umístí liška. Na pokyn rozhodčího vůdce ze vzdálenosti cca 1m od vsuku do nory vypustí psa bez obojku i vodítka. Vůdce může psa povzbuzovat pouze do doby než vsoukne do nory. (Asi 1,5 m od vsuku je obvykle pařez, na kterém vůdce celou dobu zkoušky sedí. Poznámka LF) Pes musí nastoupit v limitu jedné minuty a za zarážkou dorážet na lišku, nacházející se v prvním kotli. Po jedné minutě práce psa před prvním kotlem, přežene se liška do druhého kotle a vzápětí se zvedně zarážka u prvního kotle a umožní se psu dojít ke druhému kotli. U druhého kotle musí pes dorážet na lišku přes zarážku po dobu 5 minut. Potom se zvednou zarážky u druhého kotle, s tím, že zarážka mezi psem a lišku se vytáhne o 5 sekund dříve.

Vyhnání lišky do prvního či třetího kotle je považováno za vyhnání lišky z nory a v momentě kdy pes dojde k zarážce kotle, v němž byla mezitím zavřena liška, a zaštěká, končí jeho práce. Liška se odebere z kotle a psu se umožní vyjít ven.

Pokud se v prvním či třetím kotli po útoku lišky ocitne pes, je to považováno za vyhnání psa liškou.

Čas práce psa od otevření druhého kotle do vyhnání lišky do 1. či 3.kotle se měří stopkami a má vliv na ocenění psa.

Tento čas má rozhodující vliv na určení pořadí v případě, že více psů získá stejný počet bodů.

Správná práce psa v noře spočívá v hlášení, napadání lišky s cílem vyhnání v co nejkratším čase. Nevadí když pes lišku v kotli otočí a vyžene ji do prvního kotle.

Nejvyšší ocenění z ostrosti získá pes, který během pěti minut napadá a hlásí lišku v druhém kotli a po vztažení zástrček rychle, v bezprostředním útoku, zažene lišku do třetího kotle nebo po otočení do prvního kotle. Každý bezprostřední kontakt s liškou či její uchopení snižuje ocenění psa.

Hodnotí se během celé doby práce psa v noře, především u druhého kotle i během vyhánění lišky. Nejvyšší ocenění v této disciplíně dostane pes, který do konce tvrdošíjně napadá, žene a hlásí lišku a neopustí noru.

Je nutné je hodnotit během celé práce v noře, s přihlédnutím ke stylu práce, odpovídajícímu plemeni psa – například hlasité, ale opatrné útočení na lišku u jezevčíka, tišší, ale rychlejší a agresivnější u teriéra, hrabání a útoky ze zálohy.

Pes, který rozhodně vbíhá do nory, neopouští ji, rychle dostihne, útočí na lišku a hlásí ji v přímém kontaktu a následně ji rychle napadá, zaslouží nejvyšší ocenění v této disciplíně. Pokud pes neopustí prázdnou noru do pěti minut, ocenění se mu snižuje.

Kvalita hlasu – zvučnost a rytmičnost se oceňují během hlášení lišky, zavřené v prvním a druhém kotli.

Nejvyšší známku dostane pes, charakterizující se silným, zvučným hlášením.

Pes s málo slyšitelným a výrazným hlasem nemůže dostat vyšší známku než „2“-

Nejvyšší známku získá pes, který hlásí lišku pravidelně, pouze s krátkými přestávkami k nabrání dechu. Při častých a delších přestávkách ve hlášení, které trvají polovinu času, ocenění nemůže být vyšší než „2“.

Chvat či dávení psa vylučuje. (kratší držení zde ale posuzují velmi benevolentně, diskvalifikace hrozí psu, který lišku nepustí, poznámka LF)

Nejvyšší možný počet bodů bez dodatkových bodů = 244

Dodatkové body = 20

Návrat na začátek