 |
Mezinárodní
soutěže jezevčíků
v Polsku: Biskupin 18.-19.srpna 2000 |
| Návrat na "Soutěže" | |
|
Ve
dnech 18. - 19.srpna 2000 proběhly v polském Biskupině tři soutěže
jezevčíků ve výkonu, z toho dvě mezinárodní (se zadáváním
čekatelství mezinárodního šampionátu práce CACIT a polského
šampionátu práce CACP).
Biskupin je malé místo poblíž Znina v bydgošťském
okrese, které je v celém Polsku známé především díky
archeologické rezervaci, jež je nejproslavenější ve střední
Evropě. První vykopávky zde začaly v roce 1934. Výsledkem
bylo odkrytí konstrukcí dřevěných sídel
2700 let starých a zachovaných ve znamenitém stavu. Před
válkou se Biskupin nazýval polskými Pompejemi. Každoročně ve třetím
zářijovém týdnu probíhá v Biskupině velký archeologický
festival, na němž specialisté z celého Polska i dalších
zemí prezentují nejrůznější životní styly lidí v minulosti.
Atraktivní forma těchto ukázek přiláká vždy ohromné množství
návštěvníků. Během roku muzeum v Biskupině navštíví přes
250 000 lidí.
Právě v tomto populárním Biskupině mají místní
myslivci areál se stavbou, v níž lze hostit několik desítek lidí,
je zde velký sál, kuchyně a pokoje s kapacitou ubytování
okolo 25 osob.
V areálu jsou také dvě umělé nory pro zkoušky a
soutěže v norování na lišku a na králíka. Nory jsou
stylově ohrazeny stejnou dřevěnou hradbou jako nedaleký skanzen.
Na velkém pozemku mohou volně běhat psi. V Polsku se noruje
podle místního zkušebního řádu nejen na králíka (králičí
jezevčíci), ale i na lišku, jezevce či „jenota“. Jenota nám
polští přátelé popsali jako línou šedou lišku a když jsme
se s ním osobně seznámili, zjistili jsme, že se jedná o psíka
mývalovitého.
Nevím za jakých podmínek se používají výše zmíněná
zvířata, zde sice v pěkných, prostorných klecích žil
kromě několika lišek i „jenot“, ale soutěžilo se výhradně
na běžné lišky obecné - Vulpes vulpes.
Garantem všech soutěží a konkursů byl hlavní rozhodčí
A.Brabletz, mezinárodní soutěže posuzoval jako zahraniční host
MVDr. Vladimír Piskay ze Slovenska a dalšími rozhodčími byli
Agnieszka Pastucha, Janusz Brodziński, Janusz Jedliński, Tomasz
Oset, Tadeusz Wlodyko a Mieczyslaw Wysinski. Při rozhovorech dr.Piskaye
s polskými kolegy vyšlo najevo, že polská myslivecká
kynologie je dle jejich slov oproti naší a slovenské na nižší
úrovni. Zkoušek a
soutěží se zúčastňuje podstatně méně psů, i celkový počet
těchto akcí je minimální. Rozhodčí zde nemusí splňovat kromě
zájmu žádné další podmínky, přihlásí se, absolvují určitý
počet asistencí na jakýchkoli typech zkoušek a pak se stanou
rozhodčími pro všechny zkoušky loveckých psů všech plemen.
Stane se pak, že rozhodčí jde posuzovat typ zkoušek, které
nikdy předtím ani neviděl. Jejich úroveň je tedy různá, ale
například Leszek Siejkowski je současně mezinárodním rozhodčím
pro exteriér jezevčíků a ohařů a sám kromě drsnosrstých
jezevčíků všech velikostí chová i drátosrsté ohaře,
jagdteriéry, barváře a bígly. Podobně i sympatická Angieszka
Pastucha je chovatelkou králičích jezevčíků, jagdteriérů a
drátosrstých ohařů.
Program soutěže byl následující: v pátek mezi 15 -
16 hodinou proběhla registrace psů, kteří startovali v mezinárodní
všestranné soutěži. Následovalo losování a v 17 hodin odjeli
účastníci na místo, kde les hraničil s polem a kde se zkoušel
„klid na stanovišti“. Podobně jako u nás - psi mohou být buďto
s nižším ohodnocením uvázáni na řemenu nebo volně u
nohy vůdce. V lese probíhá nátlačka s pomocí honců,
vůdci střílí a psi mají prokázat klid. Po zkoušce z poslušnosti
(viz níže) začínala v 18.30 zkouška v noře.
Ta zde probíhá zcela jinak než u nás dnes i jinak než při
kontaktním norování na Slovensku. Nora má zhruba stejný tvar
jako naše, snad jen tvar U je zde oblejší, někde jsou i okrouhlé
kotle (neexistuje přesná norma na stavbu nory). Zdála se nám delší
a mělčí než naše. Podlaha v noře je přírodní a stěny
jsou vybetonované. Stejné jsou i tři kotle, podobné spády (ovšem
podstatně mírnější). Nora v Biskupině je krytá silnými
dřevěnými deskami, které nejsou upevněné panty ani zástrčkami.
V prostředku každého prkna je průřez, který je krytý latí
s kolmým výstupkem, hlubším než je průřez prknem. Díky
tomuto „zařízení“, které se nadzdvihává při každém proběhnutí
úseku liškou či psem a dá se kdykoli snadno zvednout, je zde lepší
přehled, co se v noře právě děje. Mezi jednotlivými prkny
jsou začasté několikacentimetrové mezery, takže i kvůli nim je
v noře oproti naší do určité míry světlo. Přehánění
lišky zde probíhá snadno pomocí průřezu v deklech a je
lepší přehled o tom, kde přesně se zvíře nachází.
Při zkoušce či soutěži se liška uzavře v prvním
kotli, kde na ní pes má 2 minuty za zarážkou štěkat. Případné
braní za zarážku nezkracuje zkušební čas. Poté je liška přehnána
do druhého kotle a pes puštěn dál. Před uzavřeným druhým
kotlem má hlásit 5 minut a poté se na 5 sekund vyjme zarážka
mezi liškou a psem. Po pěti vteřinách se pak zvedá i druhá zarážka.
Pes uspěje jen tehdy, když lišku zažene do třetího kotle nebo
otočí a vyžene ji do kotle prvního. Oba kotle jsou v této
fázi zkoušky uzavřeny zarážkou u konce nory a vsuku. V okamžiku,
kdy některé ze zvířat vnikne do prvního či třetího kotle
zasune asistent i druhou (vnitřní) zarážku u tohoto kotle a výsledek
zkoušky závisí na tom, které zvíře bylo v kotli uzavřeno.
Pokud je to škodná, jedná se o vyhnání a rozhodčí zmáčkne
stopky, které měří čas vyhnání od otevření druhého kotle.
Je-li v kotli pes, zkouška končí
neúspěšně protože byl vyhnán liškou. Zdá se to celkem
jednoduché, ale lišky jsou zde urputné, často se z druhého
kotle odmítají hnout nebo zatlačí psa do kotle prvního. Na
mezinárodních všestrankách polovina psů v noře neuspěla,
přestože mnozí již podobný konkurs vícekrát absolvovali.
Neuspěl ani CHIP´S Anix Macieje Witkowského (manžel mezinárodní
rozhodčí pro exteriér a předsedkyně polského klubu jezevčíků
Doroty Witkowské), přestože již jednou tuto soutěž vyhrál.
Pes totiž neobstojí ani v případě, že lišku nedotlačí
do některého z krajních kotlů. Celková doba zkoušky,
pokud ji pes vyhnáním či chvatem (který ovšem znamená
diskvalifikaci) neukončí dříve, je 15 minut. Ovšem zažila jsem
zde, že některý pes krátce škodnou uchopil (možná to bylo i
naopak), ale díky neupevněným „deklům“ se druhé zvíře
mohlo lépe bránit a případný chvat byl jen krátký, takže
nebyl důvodem k diskvalifikaci psa. Až v neděli při
konkursu teriérů v norování, na kterém startovalo 12
jagdteriérů a dva hrubosrstí foxteriéři, kde rozhodoval dr.Piskay,
dva psi neuspěli právě díky chvatu. To jsem ale posuzovala o 100
km dále na výstavě a tyto zkoušky jsem již neviděla.
Všestranné zkoušky pokračovaly v sobotu posuzováním
práce v obůrce s divočáky a práce na pobarvené stopě.
Obůrka má rozlohu asi 1 ha a zde v ní pobíhali dva divočáci,
na které psi pracovali podobně jako u nás dříve, respektive na
Slovensku dnes. Stopní dráhy pro barvy si den předtím rozhodčí
sami vyznačili, pak nakapali a nakonec i posoudili. Na konec
„barvy“ se dával kus černé zvěře (poměrně vzrostlý a těžký)
a na něj se po dokončení barvy zkoušelo „chování u kusu“.
Za „hlásiče“ či „oznamovače“ byly body navíc, což se
nakonec vyplatilo vítězi.
To bylo vše, co se na všestranné mezinárodní soutěži
zkoušelo. Startovalo zde 8 drsnosrstých jezevčíků, z toho
dva trpasličí. Vítězem se již potřetí stal standardní
ABBADON Anix (Polský šampión práce) pana Leszka Siejkowského.
Abbadon je otcem dvou psů, dovezených k nám z chovu L.Siejkowského
v roce 1999. Sedmiletý Abbadon získal 243 bodů, ocenění za
nejlepší práci v noře a na barvě a čekatelství CACIT i
CACP. Druhý byl tříletý standardní FAJNY TUBIK ab Hinc
Malgorzaty Pawlak se ziskem 235 bodů a titulem r.CACIT (r.CACP se
nezadává). Fajny Tubik získal CACIB a BOB na mezinárodní výstavě
v Trenčíně a je sourozencem čtyř chovných jedinců (FANTOMAS,
FAJNA FOSIA, FLORA a bohužel již uhynulý FORREST GAMP po němž
byly pouze dva vrhy, z toho jeden v chovu Josefa Heřmana
z Dobrovíze). Majitelka Tubika je neuvěřitelně sympatická a o vítězství
je připravil fakt, že Abbadon hlásil zhaslého divočáka na
konci barvy. Na třetím místě skončil také standardní, dvouletý
BAFI z Hirkowej Zagrody Piotra Parola. Jeho zisk byl 221 bodů.
Poslední oceněná byla trpasličí dvouletá ANNA vom Oderhaff
Franka Joistena z Německa. Anna „ukořistila“ 216 bodů a
cenu za nejlepší práci v obůrce! Má sice velmi měkkou
srst a značný podkus, ale přestože velikostí je na hranici
trpasličího a králičího rázu, je ohromně ostrá a pracovitá.
Ptala jsem se majitele, proč ji nepřihlásil i na mezinárodní
zkoušky králičích jezevčíků v norování na králíka a
on odpověděl, že by králíka zabila. Bez ocenění skončil
trpasličí Int.Champ.BALTAZAR Catonium Wandy Wawrzyniak, který
neuspěl na noře a celkově dosáhl 138 bodů a standardní DEREK
Sfora Zadory Bernda Krause z Německa (74 bodů, neobstál na
noře). Odvoláni po práci v noře byli výše zmíněný CHIP´S
Anix a LAPA Rogowskie jezioro Henryka Nawrota (krátce po odstavu štěňat).
V sobotu kromě konkursu v norování jezevčíků,
jehož se zúčastnilo 15 psů probíhalo i mezinárodní norování
jezevčíků králičích na králíka. Nora na králíka je podobně
stavěná i zakrytá jako liščí, ale je tak úzká, že běžný
„trpaslík“ se do ní již nevměstná. Po prvním kotli následuje
rozdvojení a zde i třetí (zaslepená) odbočka. Divoký králík
je uzavřen v kotli a vpuštěný pes na něj minutu doléhá.
Poté rozhodčí vytáhne obě zarážky a pes musí králíka některým
ze tří východů, včetně vsuku (ke kterým je mezitím postavena
klec) vyhnat. Králík je v přenosce uzavřen a ta je
odstavena asi půl metru od východu. Pes musí poté opustit noru
stejným východem jako králík, jinak neobstojí. Diskvalifikací
je chvat, pes může však startovat v náhubku. Náhubek ovšem
dostane až před otevřením kotle. Zde startovalo 5 dlouhosrstých
a 5 drsnosrstých jezevčíků. Kromě naší Trias WOODBINE šlo vždy
o králičí jezevčíky. Woody se díky své gracilní postavě do
nory vešla, i když taktak, ale alespoň se jí nepodařilo králíka
dostihnout a chytit, což by v širší noře určitě udělala.
Přesto jej však v kotli otočila a vyhnala v čase 16
sekund. Zde se vítězkou stala maličká drsnosrstá OKRUSZYNA
Arlet Doroty Czaplicke, která získala 95 bodů, CACIT a CACP. Na
druhém místě s titulem r.CACIT a 91 body skončila
dlouhosrstá trpasličí Trias WOODBINE Lukáše Fairaisla, třetí
dlouhosrstý JULIUS vom Benthener Forst Ewy Liche - 89 bodů, 4.
drsnosrstý králík DREJK z Przystani Wodniackiej (CACIB a BOB
z Mladé Boleslavi 1999 a 2000, letního Brna a podzimní Nitry
2000, Evropský vítěz mladých FCI 1999 a Evropský vítěz FCI
2000) Doroty Czaplicke (89 bodů, starší než Julius). Na pátém
místě v II.ceně drsnosrstá ANDA z Damaslawka Leszka
Siejkowskiego (82 bodů), 6. drsnosrstá CENDA Zarama téhož
majitele (65 bodů), 7. dlouhosrstá CARINYA Dlugie Cudo Ewy Liche
(59 bodů). Tato černopálená králičí Interšampionka měla
ohromný nástup, ale po vyhnání králíka zůstala dlouho v kotli,
kde se bavila s chomáčem srsti, který mu předtím vyškubla.
Na osmém místě skončila BIBIANNA Figoland Ewy Barvické (40 bodů),
která hárala stejně jako Woody a Carinya (startovaly poslední).
Neobstál jeden drsnosrstý pes a jedna dlouhosrstá fena.
Všichni „králíci“ předtím absolvovali stejně jako všestranní
zkoušku z poslušnosti, která zde sestává z vodění
na řemeni (prakticky totožné s naší disciplínou) a ze slídění,
z něhož je na povel rozhodčích pes přivolán k vůdci.
Ovšem zatímco všestranní zde získávají dvě známky
(zvlášť za vodění a zvlášť za slídění s přivoláním),
králičí jsou oceněni jednou souhrnnou známkou. I zde je, stejně
jako u nás, „čtyřka“ nejvyšším oceněním. V sobotu pak se souběžně s norováním na králíka zkoušelo norování jezevčíků v regionálním konkursu. Startovali tři hladkosrstí, jeden drsnosrstý trpasličí a zbytek drsnosrstých standardních. S plným počtem 100 bodů a čekatelstvím CPC skončil drsnosrstý KARO z Rydlewa Leszka Siejkowskiego za nejrychlejší vyhnání, druhá se stejným maximem bodů byla WIKA z Szubina Slawka Danielowicze a třetí s tímtéž výsledkem drsnosrstá FLORA ab Hinc Malgorzaty Nowak. 99 bodů a I.cenu získali ještě drsnosrstá TOSKA Zwycieski Bór a ORKA z Damaslawka. 98 bodů a I.cenu pak drsnosrstá polská šampiónka KALIOPE Anix, 88 bodů, I.cenu a 7.místo hladkosrstý CYBUCH Canis Magnificus, 87 bodů v I.ceně drsnosrstý TIKO z Rydlewa. Ve II.ceně devátá se ziskem 80 bodů skončila hladkosrstá desetinásobná CACIBka QUALITY vom Golf - sestra Evropského vítěze 99 QUASARA, která si tím zajistila mezinárodní šampionát krásy. Dalších 6 psů neobstálo.
Všechny zkoušky a soutěže zde probíhaly v pohodě a
přátelském duchu, účastníci se vzájemně vesměs znali,
rozhodčí posuzovali klidně a spravedlivě, nebáli se přiznat
vlastní chybu, například když první králičí jezevčíci
neobstáli, protože před kotlem byla v noře naplavená hlína,
které si rozhodčí předem nevšimli. Po zjištění této skutečnosti
se vůdcům omluvili a postižení tři psi startovali znovu.
Den byl zakončen přátelským posezením při guláši,
soudku piva a harmonice. Vyhlášení výsledků probíhalo
slavnostně, všichni úspěšní dostali krásné poháry a
atraktivní věcné ceny, buď s loveckými motivy nebo například
plastové přepravky na psy.
Naší dvoučlenné česko-slovenské delegaci se v Biskupině
nesmírně líbilo a slíbili jsme sami sobě i pořadatelům, že příští
rok přijedeme opět, tentokrát jako vůdci na všestrannou mezinárodní
soutěž. Případným dalším zájemcům z řad našich jezevčíkářů
rádi povíme vše, co by je v této souvislosti zajímalo.
|
|