 |
Regionální soutěž v norování králičích jezevčíků v Jeleni Góře |
| Návrat na "Soutěže" | |||
|
Regionální soutěž v norování králičích jezevčíků v Jeleni Góře Nedaleko Jeleni Góry (jen několik desítek kilometrů od hraničního přechodu s Českou republikou v Harrachově) nad Pilchowicemi je krásná přehradní nádrž. U jedné z jejích zátok mají své obydlí i firmu manželé Dorota a Krzystof Czaplických, kteří kromě vodních sportů, jež je živí, mají i zálibu v kynologii. Kromě německého ovčáka a nowofoundlanďana zde můžete potkat i několik drsnosrstých králičích jezevčíků. Nejstarší z nich je ICh.ZNAJOMY WLADZI Zanzara, nejznámější ICh., Evropský vítěz VDH, Evropský vítěz mladých VDH a res.CACIB ze Světové výstavy v Amsterdamu DREJK z Przystani Wodniackiej, který se již narodil u Czaplických. Kromě výstav se sympatická Dorota pravidelně zúčastňuje i soutěží v norování králičích jezevčíků (připomeňme například vítězství na mezinárodní soutěži v norování na králíka 2000 její OKRUSZYNY Arlet). Protože umělých nor pro králičí jezevčíky je v Polsku pohříchu málo, rozhodla se Dorotka postavit si takovou noru i na svém pozemku a letos uspořádali Czaplických pod záštitou kynologické organizace v Jeleni Góře 1. ročník regionální soutěže v norování. Největší soupeř Doroty v chovu a výcviku těchto psů – Leszek Siejkowski z Rydlewa se ujal role hlavního rozhodčího, další rozhodčí byli paní Agnieszka Pastucha a pan Ryszard Nowicki. My - dvě účastnice z České republiky jsme rády přijaly pozvání a na soutěž se přihlásily. Již v pátek jsme dorazily a měly možnost si norování na králíka vyzkoušet. Nora zářila novotou, byla udělaná precizněji než jiné podobné nory, které ovšem nemají v Polsku povinně daný tvar. Přírodní dno, betonové stěny, dřevěné poklopy a šířka nory (v tomto případě spíše úzkost než šíře – skutečně ne více než 12cm).
V sobotu stálo na startu 10 králičích jezevčíků,
z tohoto počtu tři dlouhosrstí a žádný hladkosrstý. Čtyři
byli „domácí“ – ze „stáje“ Doroty Czaplické, tři patřily
paní Wandě Oleszczuk, mladičký drsňáček přijel z Wroclavi,
Českou republiku zastupovala dlouhosrstá Champ.Princess Iman
Piccolo Gitano a drsnosrstá Daiquirie Dougie Kalokagathia Fai.
Po úvodních projevech, představení rozhodčích a losování
přišly na řadu první disciplíny – poslušnost. Ta se tu zkouší
jednak jako klid po brokové ráně (výstřelu), vodění na řemeni
a hledání s přivoláním. Známka z poslušnosti je pak
souhrnná. Iman dostala čtyřku a Daiquirie Dougie, která prokázala
větší snahu hledat než přicházet, ale nicméně po minutě se
„nechala přesvědčit“ a přišla, také čtyři. Někteří
jezevčíci se naopak nechtěli od majitele vzdálit, výstřelu se
nebál žádný.
Králíci v noře se střídali bez ohledu na to, zda a
jak na ně pes pracoval. První startující – Wilma Czuk Hodowla
Myslinów Doroty Czaplické v noře neobstála, stejně jako
druhá a třetí dlouhosrstá fenka Wandy Oleszczuk. S číslem
čtyři nastupovala Dagi. Není nijak drobounkým králíčkem a s rozměry
nory měla také problémy. Kdyby v ní králík nebyl, nikdo
by ji tam nedostal, ale za králičím pachem se ochotně prodrala až
k prvnímu kotli, kde podle zkušebního řádu dvě minuty nepřetržitě
hlásila králíka za zástrčkou. Po otevření kotle jsem zažila
chvíli napětí, zda fenka, která králíka viděla v pátek
poprvé, nebohému býložravci neukáže, co je to šelma. Ale po
nebezpečně znějícím vření v kotli se vzápětí králík
objevil v kleci přistavené k vsuku. Dagi opět chvíli
trvalo než se prosoukala úzkou norou do vsuku a bylo z toho
vyhnání v čase 22 sekund (počítá se až čas, kdy se ukáže
hlava psa ve stejném otvoru, z něhož vyběhl králík).
Jako pátá startovala černá drsnosrstá Ida z Przystani
Wodniackiej Doroty Czaplické a podařilo se jí vyhnání v nejkratším
čase – 8 sekund. Slabší, přerušovaná hlasitost ji však připravila
o cenné body a také o vítězství. Šestá zkoušela štěstí
Wanda Czuk Hodowla Myslinów paní Oleszczuk, také marně. Sedmý
Drejk z Przystani Wodniackiej předvedl dobrou práci,
jen o něco delší než vítězka, ale také s plným počtem
bodů, osmý jedenáctiměsíční
Lord Tytus Brzdac pracoval výborně, králíka vyhnal v čase
10 sekund a škoda trojky z poslušnosti. Devátá Princess
Iman Piccolo Gitano prokázala „doskonale pasje mysliwskie“, ale
po čtyřech dětech, která teprve nedávno opustila rodný pelíšek,
má nějaká ta deka navíc a do uzoučké nory se přes nejlepší
vůli, vyjadřovanou štěkáním a vrčením a snahou nějak se ke
kořisti dostat, nevešla. Poslední
nastoupil Pati Czuk Hodowla Myslinów, který rychle (12 sekund) a v náhubku
vyhnal králíka z nory nejzažším východem, ale zbytečným
štěkáním se rozhodně nemínil zdržovat a skončil ve II.ceně.
Rozhodčí tu měli dokonalé zázemí, včetně počítače
a tak celkem brzy byly známy výsledky, tiskárny „vyplivly“
oceňovací tabulky i diplomy a bylo vyhlášeno konečné pořadí.
Na pátém místě ve II.ceně skončil Champ.PATI CZUK
Hodowla Myslinów (ICh.ZNAJOMY WLADZI Zanzara – Ch.BERCIA Kochane
Skarby), 90 bodů, maj: Dorota Czaplicka. Na čtvrtém IDA z Przystani
Wodniackiej (Champ.I´M LUCKY LUCK Arlet – Champ.UFO Brzdac), 93
bodů, maj.Dorota Czaplicka. Třetí byl J.Champ.LORD TYTUS Brzdac
Beaty Kazimierczuk (ICh.TUFRAM-KATRIEN v.d.Zwikshoek – Ch.FAMA
Breneka), 98 bodů. Druhý ICh.DREJK z Przystani Wodniackiej (Champ.I´M
LUCKY LUCK Arlet – Champ.UFO Brzdac) D.Czaplické (100 bodů, vyhnání
v čase 36 sekund) a první s plným počtem bodů
DAIQUIRIE-DOUGIE Kalokagathia Fai (ICh.Lamark IDOL – ICh.Kalokagathia
PHOEBE), 100 bodů. Zvláštní cenu dostala nejmladší účastnice
soutěže – teprve sedmiměsíční dlouhosrstá DIXI CZUK Hodowla
Myslinów vedená nejmladší vůdkyní – Agatkou Oleszczuk. Dixi
je dlouhosrstá dobře osrstěná, ale maličkatá fenečka, která
váží 1.80kg. V pátek v tréninku pracovala skvěle,
ale v sobotu asi zapůsobila nervozita vůdkyně a tak drobeček
neobstál.
Všichni účastníci dostali pamětní plaketu Polského
loveckého svazu v Jelení Góře, kilovku Eukanuby a krásný
diplom. První tři pak ještě poháry (vítězka pohár od
prezidenta města). Soutěž sledovala redaktorka a fotograf z časopisu
„Pies mysliwski“ a z jejich aparátu jsou také fotografie,
které vám atmosféru soutěže přiblíží.
Po vyhlášení výsledků následovala hostina, polévka, několik
druhů masa a uzenin, přílohy, různé zákusky a nápoje z kategorie
nealko i „alko“. Náš Marek pak přijaté kalorie vydal při
projížďce po vodní nádrži na loďce, což byl pro nás
„zahraniční“ krásný závěr příjemných dvou dnů. Ještě
jsme se jednou vyspali a ráno se přesunuli na výstavu v Jeleni
Góře, o které je jiná reportáž.
V neděli na výstavě proběhlo v rámci finále
slavnostní vyhlášení výsledků této soutěže a předání pohárů
prvním třem. Tyto poháry věnovala Eukanuba.
Slova nestačí na poděkování Dorotce a jejímu manželovi
za neuvěřitelnou pohostinnost, která mě v Polsku vždy
znova a znova „dostává“. Startovní poplatek činil 30 zlotých
(v aktuálním přepočtu 225 korun českých). V něm bylo
zahrnuto úplně všechno, od ubytování v rekreačních domcích,
tréninku, snídaně, hostiny… I samotné ceny pro každého měly
vyšší hodnotu než startovné. Na našich obyčejných zkouškách
zaplatí účastník daleko více a atmosféra bývá nesrovnatelná
s tou zdejší.
Pokud by někdo měl zájem o účast na druhém ročníku
soutěže v roce 2004, ubytování je zde omezené ve třech dřevěných
patrových chatkách (viz foto) se čtyřmi postelemi a elektřinou.
Umývárna se studenou vodou a záchody nedaleko. Parkování v místě.
Možnost tréninku před akcí i jindy. Jako u dalších polských
akcí bych se přimlouvala, aby žádný z českých účastníků
nepřevážel přes hranice závist, nepřejícnost, pocit vlastní
výjimečnosti a výjimečnosti svého psa, nedůvěru k rozhodčím
– jejich objektivitě a verdiktům, aroganci a hádavost. Nic z toho
zde totiž neznají a zcela jistě podobný import ani nepotřebují.
|
|||
|
|
|||
|
Návrat na "Soutěže" | Návrat na začátek | |
